16 pokrmů z obilovin, které jsou základní potravinou lidí od dávných dob až dosud

Všechny druhy rýže jsou v mnoha zemích světa základní potravinou. U nás ji máme nejraději bílou (jasmínovou, basmati, arborio a dlouhozrnnou), kterou podáváme jako přílohu k masu a omáčkám nebo ve formě rizota, rýžových nákypů, zavářky do polévek a dětských kaší. Nemusíme se vyhýbat ani rýži hnědé, červené a černé. 

Jáhly jsou chutnou a zdravou, i když opomíjenou obilovinou. Hodí se pro vegetariány, celiaky a pro lidi s redukční dietou. Využití jáhel je naprosto univerzální - do sladkých nákypů, kaší, sušenek a moučníků až po slané koláče, rizota nebo jako zdravá příloha k masu. Před použitím je nutné jáhly spařit, aby nebyly hořké.

Kukuřičné klasy milujeme grilované nebo uvařené a polité máslem. Z kukuřičných zrn se však mele krupice, z které se vaří kaše, zvaná polenta. Bezlepkovou přílohu si mohou vychutnat i lidé s intolerancí na lepek. Jemná kukuřičná mouka se hodí k přípravě sladkých i slaných těst, kaší, polévek, placek, noků a nákypů.

Celé, drcené nebo mleté ovesné vločky jsou produktem ovsa. Patří k nejpoužívanějším obilninám vůbec. Z vloček připravujeme kaše, sušenky, cukroví a poháry. Vločkami zahustíme mleté maso, připravíme zavářku do polévek, zdravé pečivo a placky. Vločky do kaše je vhodné předem namočit a pak jen krátce povařit.

Quinoa, merlík obecný, pochází z jižní Ameriky a je pseudoobilovinou. Připravuje se stejně jako jiná zrna, ačkoliv jsou tato semínka drobná jako kuskus nebo jáhly. Quinoa je bezlepková, snadno stravitelná a nenadýmá. Hodí se pro přípravu kaší, sladkých i slaných nákypů, jako příloha nebo samostatné jídlo, například rizoto.

Chléb a pečivo se tradičně připravuje z pšeničné a žitné mouky. Mouku koupíme již hotovou na rozdíl od našich předků, kteří museli obilí sklidit, vymlátit a nechat zrno semlít. Chleba a chlebové placky jsou nejstarší potravinou, kterou si uměl člověk vyrobit. Mezi pšeničnou a žitnou moukou je chuťový rozdíl, proto je spolu mícháme.

Pohanka patří mezi bezlepkové obiloviny, které v kuchyni používali už naši předkové. Její velkou výhodou je, že při vaření hodně nabude a v pokrmech působí jako pojivo. Pohanku využijeme při přípravě kaší, nákypů, placek, karbanátků a sekané, ale i jako chutnou součást zeleninové polévky a různých pomazánek. 

Pseudoobilovina amarant jsou semena rostliny laskavec, kterou znali už staří Mayové a v jejichž řeči má slovo amarant význam nesmrtelný. Zrníčka amarantu jsou jen o málo větší než mák a po uvaření mají oříškovou chuť. Ze zrn se mele mouka, kterou můžeme využít ve sladké i slané kuchyni jako bezlepkovou variantu mouky.

Špalda je starobylý druh rozpadavé pšenice. Vyznačuje se širokou variabilitou v kuchyni, jemně oříškovou chutí a vyšším obsahem bílkovin, mirerálů, živin a vlákniny než průmyslově zpracovaná pšenice. Špaldovou mouku zpracujeme stejně jako jiné mouky. Není vhodná pro celiaky, i když má nižší obsah lepku než pšenice.

Teff je etiopská travina s maličkými zrníčky, plnými živin a minerálů. Vyznačují se vysokou bobtnavostí - vaří se až ve čtyřnásobku tekutiny na jeden díl teffu. Nejčastěji se z něj připravují sladké a slané kaše a nákypy. Zdravou potravinu ocení hlavně lidé s bezlepkovou dietou - z teffové mouky se peče chleba a jiné pečivo.

Čirok je rostlina z jihovýchodní Afriky, produkující zrna, podobná rýži, bulguru nebo jáhlům. Jde o větší měkká zrna, známá už z kuchyně našich babiček - nyní se však dostávají do popředí díky svým pozitivním vlivům na člověka. Čirok neobsahuje lepek, proto je vhodný nejen pro celiaky, ale i pro lidi, holdující zdravé stravě.

Žitná mouka se podobá pšeničné, ale je tmavá a obsahuje méně lepku. Pečivo z žitné mouky je těžké, hutné a aromatické. Mouku využijeme hlavně při pečení chleba - buď samotnou nebo ve směsi s pšeničnou moukou. Oblíbenými produkty jsou také malé tvary pečiva (veky, dalamánky, rohlíky, housky).

Bulgur jsou napařená pšeničná zrna, která se po vysušení roztlučou na malé kousky. Chutí se podobají rýži nebo i kroupám. Bulgur vaříme ve větším množství osolené vody po dobu asi 10 minut. Pak ho upravujeme ve směsi s masem a zeleninou jako rizoto či salát, nebo ho zapékáme (houbový kuba s bulgurem).

Otruby jsou pro někoho odpad, ale pro jiného zdroj vlákniny a jiných prospěšných látek, které působí příznivě proti nadýmání a zácpě. Otruby jsou vnější obal zrna z pšenice, žita a ovsa včetně slupek a klíčků, vzniklých při mletí mouky. Díky obsahu vlákniny jsou využívány k očistě organismu a při redukční dietě.

Kroupy jsou zrna pšenice, ječmene, ovsa nebo pohanky, zbavené vnějšího obalu. Kroupy jsou pevné, kulaté, s charakteristickou nahnědlou rýhou. Jsou součástí zabíjačkových výrobků (jelita, prejt, prdelačka). Husté zeleninové polévky a uzené vývary se bez krup neobejdou, stejně jako mnoho tradičních venkovských pokrmů.

Slzovce se říká Jobovy slzy a patří mezi nejdéle pěstované plodiny. Botanicky jde o travinu. Používá se k přípravě polévek, rizot, pomazánek, zapékaných pokrmů, sladkých i slaných kaší a cukrovinek, nebo také jako náhražka kávy. Slzovka se používá v tradiční čínské medicíně jako lék na mnoho lidských neduhů.