Masopust 2023: Které zvyky a tradice připadají na Tučný čtvrtek či Popeleční středu a kdy se letos slaví

Největší svátek dobrého jídla

Někteří ještě ani nestačili shodit povánoční kila a dostát novoročním předsevzetím a už jim je začíná ohrožovat masopust, který je nyní v plném proudu. Tento svátek věnovaný debužírování si zkrátka s dietou příliš nerozumí. Masopust je pohyblivý třídenní svátek, který je znám také pod názvy fašank, ostatky, končiny či voračky. Celé masopustní období je ale mnohem delší a trvá od Tří králů až do Popeleční středy, která letos připadá na 22. února.

Po ní pak nastává období půstu, jež trvá až do Velikonoc. V současnosti se různé masopustní akce konají po celou dobu, v minulosti ale největší oslavy připadaly na poslední tři dny tohoto období, trvaly tedy od neděle do úterý před Popeleční středou. Právě v té době chodily průvody masek, šlo o období největších radovánek, probíhaly různé zábavy a tancovačky, pořádaly se zabijačky a lidé si debužírovali na samém tučném, sladkém a nezdravém jídle. Pro naše předky to byla ostatně poslední možnost se pořádně nacpat. Popeleční středou totiž začal čtyřicetidenní předvelikonoční půst – čas tichého rozjímání a hlavně odříkání všeho dobrého.

Masopust patří zabijačkám

Dnes si každý při zmínce o masopustu představí hlavně průvody maškar, které jsou dodnes populární atrakcí hlavně na venkově nebo ve skanzenech, v minulosti se ale s masopustem pojily i další zvyklosti, přičemž většina z nich souvisela s jídlem. Jak již název masopust napovídá, lidé se po jeho skončení museli vzdát masa, proto bylo třeba si jej ještě dostatečně užít a vychutnat.

Právě to byl důvod, proč se na venkově konaly vepřové hody a zabijačky. Mělo to však i praktický význam – vzhledem k tomu, že masopust připadal na zimní měsíce, byla to nejlepší doba ke zpracování masa. Díky nízkým teplotám se totiž nemohlo kazit a nelétaly ani mouchy, které by na maso nakladly vajíčka. K tradičním zabijačkovým specialitám patřily jitrnice, jelita, klobásy či tlačenka. Hned první specialitou, na níž si lidé pochutnávali, byl mozeček na chlebu, dále se připravovala polévka s krví a kroupami zvaná prdelačka, chleba se sádlem a škvarky a ovar (vařené maso z hlavy, laloku a někdy i kolen nebo odřezků z boku).

Jídlo na Tučný čtvrtek zajistí sílu

I když hlavní masopustní oslavy připadaly až na neděli, pondělí a úterý, již v týdnu před Popeleční středou se slavil Tučný čtvrtek. Právě v tento den vrcholily zabijačky. Jako tučný nebyl označován tento den jen tak pro nic za nich. Během něj se totiž lidé měli co nejvíc nacpat hlavně masem a tučným jídlem. Říkalo se dokonce, že si tak člověk zajistí dostatek sil na celý další rok. Jedly se proto hlavně jitrnice, sádlo a bůček s zelím a s knedlíkem a vše se vydatně zapíjelo pivem.

Masopustní koblihy a buchty

Velká hostina se ostatně konala i v neděli. Masopustní neděli se říkalo taneční, což mělo jeden prostý důvod – chodilo se na tancovačky. A aby člověk vydržel tancovat až do rána, bylo třeba se na to pořádně posilnit. Před tancovačkou se často vařila hutná polévka gerštl sestávají z poctivého vývaru zahuštěného kroupami. Vzhledem k tomu, že po zabijačkách byl dostatek sádla, používalo se ke smažení převážně různých sladkých dobrot, které se pak u muziky rovněž podávaly. Hospodyně na sádle smažily hlavně koblihy či boží milosti, sádlo se použilo i na šišky nebo k zadělání těsta na buchty a koláče.  Všechny tyto dobroty se pak dávaly také jako výslužka pro koledníky.

Výslužka pro maškary

S dobrým jídlem byly spojené i obchůzky maškar. V každém stavení totiž měli pro průvod masek připravené pohoštění - obvykle opět koblihy, koláče, ale také čerstvě vyuzené maso z komína nebo klobásky. Výslužky vybírala hlavně maska Žida, a sice do velkého pytle, čerti a kominíci pak sbírali po staveních vejce, mouku a hrnce se sádlem.

Kromě toho se vybíraly i peníze, z nichž si pak účastníci zaplatili pití v hospodě (pivo, kořalku nebo rosolku – speciální likér připravovaný původně z masožravé rostliny rosnatka). Na Popeleční středu všechno utichlo a vrátilo se do starých kolejí. Jen na Pytlový čtvrtek se občas ještě lidé sešli v hospodě, aby dojedli zbytky, tančit a zpívat už se ale nesmělo. Začal totiž půst a na další dobroty se lidé museli počkat až do Velikonoc.

Náš tip: Atmosféru jako na pravé venkovské zabijačce si můžete udělat i doma. Stačí si připravit zabijačkový guláš podle našeho video receptu: