Přemysl Otakar I. měl na talíři maso s ovocnou omáčkou, křepelky, vrabce i medem slazené obilné kaše

Co víme o Přemyslu Otakaru I.?

Otázka na poslední Přemyslovce bývá noční můrou některých maturantů z dějepisu. Panovníci ze slavného rodu měli na první pohled podobná jména i podobné osudy. Samozřejmě tomu bylo jinak. Každý z nich se nějakým způsobem zasloužil i o rozvoj českého království. 

 Přemysl Otakar I. byl prvním českým králem, který dědičně zajistil královský titul i pro své potomky.  Těch měl požehnaně, protože se oženil dvakrát. Na trůn po něm pak nastoupil jeho syn Václav I.   

Sám Přemysl Otakar I. patří k Přemyslovcům, kteří se dožili vysokého věku, možná byl z nich i nejstarší. Vzhledem k tomu, že datum jeho narození se udává v rozpětí let 1155 až 1167 a že zemřel roku 1230, dožil se zřejmě více než 65 let.

Mezi snídaní a obědem

Rodiny panovníků na přelomu 12. a 13. století si mohly dopřát minimálně šest chodů. Ovšem až večer, protože tehdy bylo zvykem jíst jen dvakrát denně.

Prvním jídlem, tedy čímsi mezi snídaní a obědem (dnešním termínem brunch), byl chléb (u šlechty bílý pšeničný), máslo, sýry a tvaroh. Nechyběl kousek uzeného masa či klobásky nebo studené maso, které zbylo z předchozího dne. A k tomu sezónní zelenina a ovoce.

Aspoň šest chodů

Druhým jídlem byla večeře, tedy jídlo, které se servírovalo v podvečer (mezi pátou a půl sedmou). Obvykle se podávalo šest chodů. To znamenalo, že nejprve byla polévka, čímž se rozuměl vývar z masa či zeleniny, nalitý na opečený chléb přelitý máslem.

Následovalo vařené maso, většinou hovězí, ale mohlo jí i o vepřové, drůbeží, jehněčí či zvěřinu. Servírovalo se nakrájené na plátky a přelité omáčkou. Omáčky byly většinou z ovoce.

Kaše jako samostatné jídlo

K masu většinou nebyla příloha, tedy maximálně krajíc chleba. Kaše, které byly ve středověku velice populární, se podávaly jako samostatné jídlo. Kaše se vařily z luštěnin nebo z hrubě mletého obilí a na talíři byly buď zalité máslem nebo oslazené medem či povidly. 

A pokud jde o další chody, Přemysl Otakar I. si užíval různě upravené ptáky (včetně těch zpěvných), zvěřinu připravovanou na mnoho způsobů i sladké nákypy. Ty byly zalité vejcem a smetanou a oslazené medem, ochucené skořicí, mandlemi nebo rozinkami.

K jídlu se servírovala i méně obvyklá zvířata – tedy raci, žáby, šneci nebo říční škeble. Ke každému chodu se podával chléb, k pití pivo, víno nebo medovina.

Suroviny z lesa 

Lesní zdroje byly zvláště důležité jako zdroj potravy. Luxusní jídelní stoly tak obohatily křepelky, vrabci, volavky, jeřábi, bažanti a koroptve. Vznešená kuchyně byla obvykle ve znamení extrémně drahého koření, jako jsou pepř, šafrán nebo skořice, které se dováželo ze vzdálených zemí.

Obvykle se sladilo medem, enormně drahý cukr byl vyhrazen pro bohaté vrstvy.

Sad produkoval širokou škálu ovoce v závislosti na ročním období, široce se používaly švestky, třešně, jablka, kdoule a hrušky. Borůvky, jahody, ostružiny a maliny se konzumovaly v sezóně čerstvé, z hroznového vína se obvykle vyrábělo jen víno.

Z dnešního pohledu se tehdejší jídelníček panovníků blížil současnému výživovému ideálu, tedy jíst sezónně a méně často, dopřát si kvalitní bílkoviny a komplexní sacharidy v podobě luštěnin. Pochopitelně až na ten alkohol, který se tehdy ovšem popíjel ve velkém hlavně proto, že byl považován za bezpečnější nápoj než voda, jež často bývala znečištěná. 

Něco navíc: Kaše bývaly v daném období moc oblíbené, připomeňte si podle našeho video receptu třeba klasickou krupicovou. 

Zdroje informací: 

historisches-lexikon-bayerns.de: Ernährung (Spätmittelalter/Frühe Neuzeit)

stoplusjednicka.cz: Dvakrát a dost: Najedli byste se ve středověku dosyta?

koukalici.cz: Středověká kuchyně