Soběstačná zahrada od jara do zimy: Zelenina, ovoce a bylinky, které se vyplatí pěstovat

Soběstačná zahrada pro čtyřčlennou rodinu

Přesně daná plocha pro vytvoření soběstačné zahrady asi neexistuje. Záleží na tom, kolik zeleniny sníte, zda kupujete brambory, jak často konzumujete ovoce a také kolik úrody dokážete uskladnit. Pro čtyřčlennou rodinu je nejlepší kombinovat. Zelenina vám dodá čerstvé potraviny v sezoně a zajistí zásoby, ovoce doplní jídelníček v létě i v zimě a bylinky poskytnou koření po celý rok.

Je samozřejmě nutné počítat s tím, že soběstačná zahrada není zahrada bez práce. Naopak. Čím větší množství plodin má poskytnout, tím více času vyžaduje příprava půdy, výsevy, výsadba, pletí, zalévání, ochrana rostlin, sklizeň a následné zpracování. Proto je někdy lepší mít menší zahrádku, o kterou se zvládnete postarat, než družstevní lány, na kterých se uštvete.

Jak soběstačnou zahradu uspořádat

Do konce roku máte spoustu času si vše naplánovat. Chcete trvalé záhony, vyvýšené nebo vertikální? Zvládnete mulčování, kompostování, zalévání a postupné výsevy? Nejčastější chybou začínajícího pěstitele je vysít nebo vysadit příliš mnoho a potom teprve začít přemýšlet, co s tím vším vlastně udělat.

Připravte si seznam plodin, které chcete pěstovat, pokud hodláte být soběstační. A potom si rozvrhněte, jak bude taková zahrada vypadat. Lepší je rozdělit ji do několika produkčních částí.

• Skladovací plodiny: brambory, cibule, česnek, mrkev, petržel, celer, řepa, zelí a dýně.
• Průběžná sklizeň: saláty, špenát, mangold, ředkvičky, hrášek, fazole, okurky, cukety, rajčata, bylinky a drobné plodiny, které se postupně dosévají.
• Trvalejší výsadby: jahody, ovocné keře a stromy.

Takové rozdělení má jednu zásadní výhodu. Zahrada nezačne produkovat všechno najednou v červenci, aby pak v září prakticky skončila. Úroda se rozloží od jara až do zimy.

Brambory a zelenina se hodí

Brambory jsou poměrně nenáročné, poskytují vysoký výnos a při správném uskladnění vydrží až do jara. Můžete pěstovat rané brambory pro okamžitou spotřebu, větší část prostoru ale vyhraďte odrůdám vhodným ke skladování.

Mrkev, petržel, pastinák, celer a červená řepa patří mezi nejcennější plodiny soběstačné zahrady. Část úrody může zůstat přes zimu v písku nebo jiném vhodném prostředí, část lze zpracovat, zamrazit nebo usušit.

Cibule a česnek nepotřebují tolik prostoru jako brambory, přesto patří mezi základní plodiny. Cibuli pěstujte pro okamžitou spotřebu i jako zásobu na zimu. Česnek zase dobře doplňuje domácí zásoby a při správném vysušení a skladování vydrží dlouhé měsíce.

Kam s bylinkami?

Pokud má být zahrada užitková po celý rok, vyplatí se vám pěstovat také zelí. Čerstvé hlávky lze skladovat a část úrody zpracovat například kvašením. Podobně lze využít také kadeřávek, hlávkovou i růžičkovou kapustu nebo kedlubny.

Na bylinky není potřeba velká plocha. Základ by měly tvořit libeček, pažitka, petržel, kopr, tymián, majoránka, oregano, šalvěj, meduňka, máta a saturejka. Část bylinek můžete usušit a průběžně jimi zásobovat kuchyni.

Plodová zelenina se hodí i v zimě

Soběstačná zahrada by neměla být založena pouze na zelenině pro zimní uskladnění. Třeba fazole jsou zajímavé proto, že se dají sklízet jako mladé lusky nebo nechat dozrát a uskladnit jako suchá semena. Hrášek poskytuje rychlou jarní sklizeň. Přebytek lze zamrazit a využít během zimy. Navíc se dá vysévat až třikrát do roka.

Rajčata patří k plodinám, u kterých není problém vypěstovat více, než zvládnete během léta sníst. To ale není důvod počet rostlin výrazně omezovat. Díky tomu můžete mít dostatek plodů nejen na čerstvou konzumaci, ale také na rajské omáčky, pyré, sušení nebo jiné domácí zásoby.

Podobně si naplánujte okurky, cukety a dýně. Těmto plodinám nemusíte vůbec vyčleňovat velké záhony, můžete je zasadit na kompost nebo doprostřed trávníku. Dýně jsou cenné hlavně kvůli skladovatelnosti. Dobře vyzrálé plody mohou při vhodných podmínkách vydržet několik měsíců.

Ovocný sad nemusí vypadat jako sad

Ovocné stromy zkuste rozptýlit po celé zahradě místo klasického sadu. Ovocné keře vyplní místa, která by jinak zůstala nevyužitá, a mohou tvořit předěl mezi užitkovou a okrasnou částí zahrady nebo růst podél plotu. 

Důležité je vybírat odrůdy s různou dobou zrání. Díky tomu můžete začít sklízet začátkem léta (třešně, meruňky, jablka, slívy, muchovník, rybíz, maliny) a pokračovat až do podzimu (jablka, hrušky, švestky, ostružiny, rakytník). Pozdní odrůdy pak mohou při správném skladování sloužit jako domácí ovoce i v zimě.

Nezapomeňte na záhon jahod, který nevyžaduje tolik prostoru jako brambory nebo dýně. Výhodou je možnost kombinovat odrůdy s různou dobou zrání. Část jahod se sní čerstvá, část může zamířit do mrazáku, do marmelád nebo do domácích dezertů. Pokud vám už nezbylo místo, zasaďte je do závěsných květináčů.