Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Fofrovanec, dumlíkačka, šmorn, kyselica či sklářské knedlíky: Jídla z českých a moravských hor stojí za ochutnání
Zdroj: Toprecepty

Se sněhem to letos moc dobře nevypadá ani na horách, pobyt si tam ale můžete užít i jinak, třeba ochutnáváním místních specialit. Typická regionální jídla se mnohde podávají dodnes, anebo si je můžete podle našich receptů připravit i doma. Co se za starých časů vařilo v Krkonoších, Jizerských horách, na Šumavě, v Beskydech a Jeseníkách?

Co se vařilo na českých a moravských horách?

Kuchyně horských oblastí byla specifická, neboť šlo o chudé kraje. Přestože byl jídelníček horalů poměrně prostý, spousta místních specialit se dochovala až do dnešních dob a zajímavě se liší podle dané lokality.

A podle lokality se odlišují i používané suroviny, byť se částečně i prolínají. Tak zatímco pro Krkonoše jsou typické zelí, chlebový kvásek a houby, na Šumavě frčelo hovězí maso, brambory, mouka, zvěřina a rovněž houby

Pro Beskydy jsou charakteristické mimo jiné pohanka, ale také brambory či luštěniny, v Jeseníkách pak čerstvé i sušené lesní ovoce, brambory a také luštěniny. 

Pojďme si teď připomenout podrobněji, jaké gastronomické skvosty se zde nabízely a stále nabízejí. 

Ke Krkonoším patří kyselo i speciální bramborák

Naše nejvyšší pohoří s nejvyšším vrcholem České republiky jsou Krkonoše, to ví každé malé dítě. Víte ale, jaká jídla krkonošští horalé nejčastěji jedli? Jejich strava vycházela z místních poměrně drsných klimatických podmínek a málo úrodné půdy. Oblíbené byly hlavně různé polévky, které v krutých zimách přišly vhod na zahřátí.

Nejznámější z nich je kyselo, tedy polévka z chlebového kvásku, která se mnohdy jedla k snídani, k obědu i k večeři a dodnes se často objevuje na jídelníčcích krkonošských restaurací.

Místní pokrmy mívaly i podivné názvy, u nichž málokdo dnes ví, co původně znamenaly. Slyšeli jste třeba někdy o fofrovanci? Pokud ne, tak si tento speciální bramborák z Vysocka nyní můžete rovnou připravit podle našeho videa na konci článku. 

V Jizerkách se vařilo z brambor i dumlíku

Jídelníček jizerskohorských horalů se od toho krkonošského moc nelišil. Lidé také byli odkázán na to, co si mohli vypěstovat, případně, co jim poskytly krávy či kozy pasoucí se na horských pastvinách.

Základem jídelníčku byl proto chléb a sýry. I místní hospodyňky nejčastěji vařily polévky, třeba bandoračku, panádlovou neboli chlebovou, hladkou Ančku (polévka podobná kulajdě) nebo třeba chundelku (ze strouhaných brambor).

Častým pokrmem v těch nejchudších chalupách byly i různé kaše, pokrmy z brambor a hub a také placky, třeba hanušky, jak se říkalo místním bramborákům.

Oblíbenou ingrediencí byl rovněž tuřín neboli dumlík, o němž si přečtete v našem starším článku a rovnou z něj můžete uvařit polévku dumlíkačku

Na Šumavu na kulajdu a na šmorn

Při zmínce o Šumavě si mnoho lidí vybaví místní nejslavnější pokrmpolévku kulajda, v níž se ukrývají ingredience pro horské oblasti typické – brambory a houby. Kulajda ovšem byla bohatší polévkou, patřila do ní i smetana a vajíčka. 

I místní pokrmy se pyšní zajímavými názvy, třeba vošouch byl bramborák (často s houbami), šmorn se zase říkalo trhanci, který se často podával nasladko.

Pro oblast Šumavy jsou typické i různé druhy knedlíků, ale také šišky neboli šlejšky a škubánky.

A protože byla Šumava významným centrem sklářské výroby u nás, jedly se tu třeba sklářské knedlíky, které můžete nyní vyzkoušet.

Budete potřebovat: 500 g kysaného zelí, 150 g slaniny, 500 g hrubé mouky, 100 ml mléka, 2 dny staré rohlíky, 2 vejce, 3 vrchovaté lžíce zakysané smetany, 4 cibule, 1 lžička soli, máslo

  1. Slaninu opečte a promíchejte s rohlíky pokrájenými na kostky. Kysané zelí vymačkejte, nasekejte najemno a přimíchejte k houskám a slanině. Vejce rozkvedlejte se zakysanou smetanou, ochuťte lžičkou soli a postupně přidávejte mouku. Pokud je těsto moc husté, zřeďte ho mlékem.
  2. Důkladně promíchejte a nakonec vmíchejte housky se zelím a slaninou. Ve větším hrnci dejte vařit osolenou vodu a rukama namočenýma do studené vody tvarujte kulaté knedlíky.
  3. Vhazujte je do vody a nechte asi 20 minut vařit. Mezitím nasekejte na střední kostičky cibuli a orestujte ji na másle či sádle dozlatova. Hotové knedlíky posypejte cibulkou a polévejte máslem.

V Beskydech milují kyselicu, dařilo se tu i pohance

I pro oblast Beskyd je typická jedna slavná polévka, a to valašská kyselica. Suroviny z nichž se připravuje, jsou přesně v souladu s oblíbeným rčením místních horalů „brambory a zelé – živobytí celé“.

Právě Valašsko (region, kde se částečně Beskydy rozkládají) patřilo k nejchudším krajům a bez brambor, jimž se říkalo kobzole, by místní jen stěží přižili.

Dokázali z nich ovšem vykouzlit spoustu vynikajících pokrmů, jako třeba šulánky (šišky), kyselicu nebo třeba další slavný pokrm valašský kontrabáš. V něm je obsažena i další surovina pro Valašsko typickápohanka, které se tu velmi dobře dařilo. Tu si můžete připravit třeba s brynzou podle našeho článku

V Jeseníkách mají svou verzi perkeltu

Své vlastní pokrmy má i druhé nejvyšší pohoří v České republice Hrubý Jeseník se svým nejvyšším vrcholem Pradědem. V místních drsných horských podmínkách bylo třeba, aby byla strava dostatečně vydatná. Zdejší horalé z ní totiž museli načerpat síly na práci, převážně v lesích.

Dostatek živin jim poskytovaly hlavně luštěniny, z nichž se vařily různé polévky, oblíbená byla ale třeba i bramboračka s houbami, v bohatších domácnostech si dopřávali také pokrmy ze zvěřiny.

Jednou z místních specialit, doloženou již v 19. století, bylo i typické maďarské jídlo perkelt, zde nazývaný šumperský, který se prý do Šumperka dostal díky toulavému harmonikáři Kornelovi, jenž měl maďarské kořeny.

Jak vidíte, na horách bylo a stále je co ochutnávat. A pokud se tam zrovna nechystáte, uvařte si prostá jídla našich předků doma. 

Náš tip: Fofrovanec, trochu jiný bramborák z Vysocka, vám jistě zachutná! 

Zdroje informací: 
Pospěchová, P.: Regionální kuchařka (Smart press)
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Vašák, J: Krkonošská kuchyně
Cestujemesumavou.cz: Regionální recepty
Sumperk.cz: Šumperk: Živá brána Jeseníků

 

Recepty k tomuto článku