Křeháčky-křesné placky, křesné pekáče, hnětánky, přesné pagáče, přesňáky, krajance, loupané pagáčky

Nadja: Nadi, ten název patří do tzv. mlynářské hatmatilky. U nás bylo několik mlýnů a tenhle název běžně používali. Navíc křesná mouka byla daleko levnější, než pak normální, protože po tom broušení kamenů přece jen nějaké ty nečistoty do mouky spadly a občas "křísly" - skříply mezi zuby. takže naše prababky i babky nejraději chodily pro takovouto levnější mouku - to víš, tenkrát tomu "akce" neříkali, ale vždycky se na to lidi chystali
Akorát že my máme ty placky chudší, jen z té hl.mouky, vody, soli, jak píšu níž.

casino: děkuji za vygooglení. Kamarádka byla ze mlýna, ale název křesy jsem nikdy neslyšela - možná to byl krajový výraz.

Nadja:
No, také nevím..., ale jsem si vygůglil tady: http://unasnakopecku.blogspot.cz/2014/03/starocesk...
"Křesné placky dostali své jméno podle křesné mouky.
To byla mouka, kterou naši předkové prvně namleli po "nabroušení" mlýnských kamenů, kterým se říkalo křesy."

casino: zajímavě odpovídáš
Křeháčky - chápu jako křehké, ale co znamená výraz "křesné", to opravdu nevím.

scarlet:
Dobré ráno
1. Nejste
2. Nemusíte
3. Zkuste upéci tak i tak a uvidíte

Dobrý večer, asi jsem blbá, ale proč to musím v té troubě obracet, když se pečou obě strany. Chápala bych to na pánvičce, ale takhle ne.
Moje stařenka, prababička, babička i moje maminka je pekly často, ale dávaly do toho těsta sádlo se škvarkama, pagáčky se škvarkama. Ale i tak ten recept vyzkouším. Už teď se na ně těším. U nás se do pagáčků kvasnice nedávaly, jak je tu v mnoha receptech a i já co peču, jsou bez kvasnic. S kvasnicemi jsou na druhý den staré, jako buchty i ty jsou nejlepší hned čerstvé. Kdežto bez kvasnic jsou dobré i na další dny. Vím to, pekli jsme si je na dovolenou a tam se samo šetřily, aby dýl vydržely. Proto vím jaké byly i na další dny.

Křesný placky jsem našla v mé kuchařce z Jizerek a Podkrkonoší: hladká mouka, voda, sůl, možno vejce, ale i bez něj, udělat řídké těsto a upéci na plotně. Pokud máme, mastíme máslem, sádlem nebo jen namáčíme do sirobu. No jo, byl to chudý kraj, o smetaně do vlastního jídla se jim ani nezdálo, tu radši prodali

Majka: recepty jsou víceméně stejné, jen ty názvy se asi liší místo od místa - výraz přesňáky a ostatní uvedené v záhlaví (krom hnětánek) slyším poprvé v životě

Abych nezapomněla - i u nás na Moravskoslovenském pomezí jsou přesňáky doma, tak jde asi o recept hospodyněk z dob, kdy máslo a smetana nebyly stigmatizovány výrobci margarínových utrejchů.

Přesňáky neboli přesné pagáčky dělávala mamka vždycky, když chtěla něco "narychlo". Protože jsme měli domácí smetanu i vajíčka, tak to máti brala "od oka" a surovinou nešetřila. Strašně dobré! Je to klasický samožer ke kávě nebo bílé kávě. Díky za připomínku, měla bych je upéct.

chocolate: přiviň mne - je to recept ze Železných hor

Přidala jsem do podobných netynky, jak se dělaly u naší babičky - foto je dost zkreslující, ty babiččiny byly nemlich takové, jako ty vaše

casino:Jsem vas skoro chtela privinout na hrud...tak nic.

chocolate:
Neééé, nejsu

Ze vy jste z okoli Chrudimi a Slatinan?
Kresne placky delavala tchyne..