V červenci nastává hlavní sklizeň a zpracování letních druhů ovoce, zeleniny i bylin

Borůvky z lesa i zahrady

Brambory rané a nové

Na nové brambory už se babičky vždycky těšily a uměly s nimi šetrně zacházet. Z brambor a bramborového těsta dokázaly vytvářet neuvěřitelné dobroty. Ať už to jsou polévky, saláty, přílohy, zapečené brambory, bramborové knedlíky nebo placky, vždy zůstanou pro potomky nedostižné.

Bylinky jako koření i lék

V tomto období bujně vyrostlé bylinky jako pažitku, petrželku, bazalku, oregano, mátu, šalvěj i jiné pravidelně seřezáváme, sušíme do zásoby nebo z nich vyrábíme pesta, octy a ochucené oleje. Také je využíváme k vaření, každé jídlo ochucené čerstvými bylinkami získává na vzhledu i chuti.

Cibule a česnek

Sklizeň cibule a česneku patří k létu u babičky docela určitě. Jejich svazky visely pod stříškou, aby proschly a mohly se uskladnit. Čerstvá cibule i česnek mají říz, silice jsou v plné síle. Tyto cibuloviny patřily odjakživa k hlavním ochucujícím surovinám mnoha babičkovských pokrmů.

Cukety 

Červenec je pro každého správného zahrádkáře hlavně ve znamení velké cuketové úrody. Jejich mladé křehké plody jsou natolik variabilní, že je můžeme využít do mnoha různých pokrmů od polévek, placiček, pomazánek, nákypů, teplých příloh až po moučníky. Skvělé jsou i cukety na grilu, nepohrdnou jimi ani milovníci masa. 

Houby

První hřiby se objevují právě koncem června a začátkem července. Hřiby sbíraly a znaly asi všechny babičky a od nich jsme se učili i my. Množství skvělých houbových pokrmů je toho důkazem. A houby uměly babičky i výtečně zakonzervovat, ať už sušením nebo zavařením.

Hrášek 

Mladý hrášek je zelenina milovaná hlavně dětmi. Lusky cukrového hrášku se trhají s nevyvinutými zrnky a jedí se čerstvé nebo dušené ve směsi jiných zelenin. Klasický hrách setý je nejchutnější ještě mladý, se zrnky bez škrobu. Z čerstvého hrášku chystáme polévky, přílohy i saláty.

Jedlé květy 

Mnoho rostlin má jedlé a chutné květy. O bezinkových jsme psali minulý měsíc, ale konzumovat můžeme i samčí květy cuket, patizonů nebo jedlých druhů dýní. Obvykle se plní sýrem a smaží. Jíst můžeme i lichořeřišnici, dokonce i tak překvapivé květy jako je denivka nebo juka. Obvykle jedlé květy kandujeme jako ozdobu dezertů, používáme je do polévek nebo salátů, některé také smažíme.

Květák

Ačkoliv je v obchodech květák k dostání celoročně, na zahrádkách právě v červenci dorůstá do správné velikosti. Křehké růžice nejčastěji upravujeme vařením, dušením nebo smažením. Oblíbenou úpravu na obalovaný květák si můžeme zjednodušit a urychlit pomocí několika vychytávek.

Letní zelí a kapusta

Šťavnaté a křupavé listy letního zelí nebo kapusty měly babičky v oblibě. Z letního zelí připravovaly výborné přílohy k masu a z kapusty vařily nejčastěji polévku. Prošly zahrádku, utrhly mladou mrkev, přidaly první houby, pár nových brambor a základ na dobré jídlo byl na světě. 

Maliny 

Hned po jahodách začínají zrát také maliny. Najdeme je všude na okrajích lesů a na pasekách. Ty plané jsou obzvlášť voňavé a chutné. Babičky z nich vyráběly sirupy, džemy i vína nebo likéry. Nezapomenutelné pro nás jsou i moučníky a jiné dobroty, které nám babičky chystaly o prázdninách.

Meruňky

Na Moravě i v Polabí jsou meruňky běžným ovocem. Babičky z nich uměly kromě knedlíků i skvělé moučníky. Také jejich meruňkové kompoty nebo džemy máme dosud v paměti. Zavařené ovoce v zimě babičky používaly do dalších chutných moučníků. 

Rajčata

Rajčata neodmyslitelně patří k letní zelenině. Babičky jich měly pro nás vždy alespoň misku. A také nám je často nabízely. Ať už ve formě salátu, omáčky, leča nebo jen tak k chlebu s máslem. Z přebytků zavařovaly na zimu protlaky a kečupy. Ty domácí jsou totiž báječně chutné a nenahraditelné.