Rakytníkový sirup zastudena

Poznámka autorky receptu

Rostlina rakytníku se využívá skoro celá, ale plod je nadupaný kdejakými vitamíny (skoro všemi) a v kůře a trnech údajně přítomný alkaloid hippopein má protinádorovou aktivitu. Léčivý olej je přítomen ve všech částech rostliny, ale nejvíce v plodu. Na rostlině se vyskytuje mnoho trnů, jejichž špičky se po dostatečně hlubokém zabodnutí odlomí tak, aby z vás nekoukaly ven, ale je fakt, že vám dost rozptylují specifickou bolestí pozornost na cokoliv jiného. Trnů obdržíte obvykle značnou zásobu při sklizni a při jakémkoliv přiblížení se na nepozorný dosah. Musíte si uvědomovat, že se tak vlastně léčíte, neboť kůra trnů se léčebně využívá také. Rakytník vás ve svém křoví umí pěkně a nezapomenutelně odlovit, i když nemá trny zahnuté jako přítulnější kolega šípek. Má je ale delší – až 8 cm. Je vám určitě jasné, jak jsem nabrala tyto životní zkušenosti.

Plody lze sklízet po dozrání, ale jsou velice kyselé a trpké. Při sklizni začerstva získáte malé množství plodů a velké množství bolestivých šrámů bez ohledu na pomůcky, šikovnost a ochranné prostředky. Lepší verzí je nechat plody na větvičkách zmrznout a potom je z nich oklepat. Někdo plodonosné větve i ořezává a vkládá do velkých mrazáků, nedodá-li mráz příhodně příroda. Chce to alespoň mínus 10 °C. Potom je práce celkem snadná a rychlá. Já použila metodu č. 1 - o sklizni po zmrznutí jsem dosud nevěděla, ale zcela jistě nezapomenu příští rok :)

Poslední fotografie keře je zkopírovaná z internetu, zapomněla jsem neotrhaný vyfotit, jen pro vaši informaci, jak keř s plody vypadá. Pokud to někomu vadí, odstraním ji, koneckonců si může obrázek kdokoliv "vygooglit".