Pravá černá zabijačková polévka "Prdelačka"

DOBRÝ DEN , je tu tolik zajímavých poznámek, že jsem je ani celé nedočetl.
Tak že pravá obarovica, jak se říká, může být jen na zabíjačce, neb tak tam v ní není ta celková vůně a atmosféra samotné zabíjačky. To mi věřte, neb jich mám několik desítek za sebou.
Samozřejmě to začíná vývarem, ale tým pravým zabíjačkovým, neb se v něm napřed vyvaří všechno maso, kůže, hlava, potom prohřejí tlačenka , jitrnice a jelita. Občas i některé praskne, a to je potom ten pravý vývar, navíc se do tohoto vývaru dají ohřáté všechny ztuhlé zbytky z kastrolů a mys, kde bylo maso . A jelitový prejt, to je závěrečné umělecké dílo každého řezníka, kde se musí správně spojit nejprve kroupy s krví a pak až další špécie, jako je do zlatova usmažená cibule, vnitřní uškvařené pomleté sádlo a také nějaké ty uvařené kůže na malé šajbě. U nás se nedává žádné pečivo jako dole v čechách . Navíc se dává také přiměřeně dobře a na jemno utřeného česneku se solí . Já to dělával na valáku , posypal solí a čistým dřevěným polínkem, když na to neměli tu moji doporučenou dřevěnou polínkovou drtičku, neb tady záleží na konečném dochucení. Já na to vždycky svolal celé osazenstvo, neb jich bývalo aj kolem 15 a nové poučil, že se koštuje vždycky dvěma prsty, nikoliv jedním. Samozřejmě sem i některé trochu krví pomazal. Nejvíc sem dal na chutě dětí a nejmíň na ty , co mnněli už jakkoliv ,,naváté,, . Do kotla se dala jen část zbylého prejtu, který byl jako rozdávka v konvičkách pro naše sousedy. A to už byl konec zabíjačky, kolem 18 hodiny . Potom se sedělo , pojídalo pečené maso, jitrnice a jelita- většinou v tlustém střevě. A tady se to pak vše hodnotilo, co jak se podařilo, hlavně jak sme třeba vyváděli fricka , tak sme říkali každému krmci a jaká byla rana na vykrvení. Tam se pozná řeznický umělec a nebo břídil , popíjali vínko a nebo pivínklo. A také se tu mohli pochlubit hospodyně nějakou sladkostí , třeba babůvků a nebo buchtama . To sem mněl nejraději , a k tomu turka.
,,toš teda tak,,

Vrátila jsem se o 37 let zpátky kdy naposled byla u nás zabíjačka, to byly časy , které se nikdy nevrátí ale takové super recepty nás tam na chvilku vrací. Díky.

Ochucené kroupy s krví zapeču v pekáčku. Kroupy si dá každý podle chuti do polévky.

Krev a kroupy zamíchejte dohromady, teprve potom to dávejte do polévky.

Ahojda. Právě to jdeme vyzkoušet.

Já když jsou přidávám ještě jemně rozsekané škvarky.

"prdelačku" jak uvádí na receptu 1974andrea dělám již celé roky při zabíjačce. Vloni se mi ale srazila krev na krupičku, sice drobnou, ale nicméně to nebylo ono. nevěděl jsem čím to bylo. Zřejmě asi proto, že se dostala polévka do varu, na což se pamatuji. Děkuji Andree za poznámku o tom, že se voda nesmí dostat do varu. :

Asi jak kde, ale u nás i o zabíjačce se dělá přesně takto - z vývaru po vaření ovaru, do kterého se vmíchá krev, která se srazit nemá, přidávají se kroupy, vařené také pro jelita. Někdy se dělá i bílá kroupová (bez krve). A jitrnice s jelity se vaří ve vodě jiné, polévka z vyvařených střívek se - alespoň v tomto kraji - nedělá. A míchá se a míchá, aby nezkysla. Koření se pepřem, majoránkou, česnekem.

U nás sa zabíjačková polievka varí tiež na zabíjačke, nie dodatočne. Volá sa rajcupa. A krv do nej ide, ovšem práve že musí sa v polievke zraziť. V dobrej rajcupe sú tie zrazené kúsky krvi.

Andy promiň, ale když už pravá zabijačková, tak je úplně jiná. Když je zabijačková, tak se dělá přímo u zabíjačky. A tam se se žádná krev nedává, jen se v tom ovarovém vývaru vaří všechny produkty hlavně jitrnice a jelita. A z toho je pravá zabijačková.

Úplná blbost. Tak se přece domácí prdelačka vůbec nedělá.!!! Toto je normální obyčejná pol. hospodská a ještě k tomu nechutná.!!!!!!!!!!!

petr:No s tím zázvorem bych to nepřeháněl, dát do toho ještě trochu strouhané citronové kůry a bude z toho vánoční cukroví......-)Ale ještě k tomu receptu, nač to přepepřit, vždyť chuť se tomu štiplavá dá dát pomocí česneku. Já dávám pouze majoránku s citem mnoho taky škodí, česnek rozetřený se solí, pepř a to je vše a jak chutná

Krve bych dal trochu víc, ale pepře „kdo co snese” mi trochu připomíná Werichovu CÍSUSALKu. Vždyť prdelačka musí mít i jinou chuť než jen pálit. Naco máme majorán, kmín a maličko zázvoru taky nic nezkazí. Petr