Kovářská polévka

1. Jak vlastně vznikla tahle super polévka.
   Jednoho dne v roce 1973 v Českém Rudolci, si pan kovář starý to děda koupil dvě pytlíkajdy, jednu dršťkovou, tenkrát ve zmrzlé kostce a druhou hovězí s játrovými knedlíčky v tom sáčku. Aby nemusel umývat dva hrnce strčil to všechno do kupy. A byla na světě. Nikdo se nad tím nepozastavil. A já v roce 1994, coby podnikatel a provozovatel řeznictví a bufetu, vařil dršťkovou denně a knedlíčkovou budeme jí tak říkat. Hovězí vývar a játrovou rýží. Dvakrát týdně, tak chytrému dojde, že se ty dvě musely alespoň dvakrát v týdnu potkat.
   A aby to bylo celé, tak ke mně denně chodil Pavlík ze zahradnictví na tu dršťkovou a byla jedna plus dva rohlíky . Jednoho dne mi povídá: "Pane šéfe a jiná by nebyla než ty dvě?" Jak jsem psal, ty co se potkaly. A já nevím, jak jsem po létech, fakt asi dvaceti, si vzpomněl na toho dědu kováře a říkám: " Mám kovářskou." A dostal dršťkajdu a doprostřed talíře dva knedlíčky a trochu vývaru. Lahoda pane šéfe a potom, když byla, tak byla dvakrát a jeden rohlík.
   Takže uvař dršťkovou a vývojem jsem dospěl k tomu, že se nevaří ta druhá, ale přidá se kostka nebo dvě tři hovězího vývaru od maggi. Podle velikosti hrnce. A zavaří se játrová rýže, vznikne, když to proženeš přes to děravé na halušky. Knedlíčky jsou pro lenocha pracné.
2. Uvař dršťkovou a zavař tam ty noky nebo rýži, to podle toho, jak tomu říkáte. Budete slintat a mlaskat, chválit mou hlavu, že si vzpomněla. A nakonec úplně nejnovější výtvor. Zeť povídá: "Dědo, dáme kovářskou?" A já povídám: "Dáme." A dršťky nemaje, jsem vykouzlil základ na dršťkovou a zavařil jen tu játrovou rýži. A zase super, jen se po ní zakouřilo. Takže Kovářská s dršťkami a pro ty, co jim nevoní, i bez. A všichni budou chválit a když uvaříš pro neznalé přátele, mistrem budeš zvána.

Zveřejněno 4. 10. 2017