Kandovaná pomerančová kůra (bez mezokarpu)

POZNÁMKA #1:

Tenké plátky pomerančové kůry jsou tlusté 3-4 mm, průsvitné, krásně oranžové, měkké a mají jemnou chuť. Pokud kůru nepropícháte nebude tak měkká, ale kousat se dá. Pokud ji důkladně propícháte jde opravdu dobře kousat. Chuť kůry záleží na pomeranči. Některé pomeranče malé velikosti co jsem zkusil měli hořkou kůru a nebyly tak dobré jako ty velké.

POZNÁMKA #2:

Díky vlhkosti v kůře, jde kůra dobře jíst. Není přeslazená, je průsvitná, vypadá jako oranžová želatina. Kůra se dá docela dobře kousat a je moc dobrá. Je možné že vám to zachutná tak moc, že to brzo sníte.

Rád bych upozornil na to co by se stalo, kdybyste neodstranili bílou část kůry. Ta by nasála větší část cukru, zpotřebovali byste více cukru, kůra by byla tvrdší, měla by příliš moc cukru, byla by bílá a nevypadalo by to dobře. Kůra v takové podobě je dobrá tak na slazení do čaje, ale na kousání nic moc. Také chuť je velmi silná a mírně hořká takže kůra v tomto stavu vydrží déle. Do čaje je ale opravdu vhodná jako mírné sladidlo. I na kůře si pochutnáte, když nasákne čaj.

POZNÁMKA #3:

Jak si vyrobit propichovač na kůru. Vzal jsem si na to ubrousek vyrobený ze špejlí. Jsou to špejle, které jsou sešité dohromady a jsou potažené síťovanou tkaninou. Ubrousek jsem třikrát přeložil tak, aby ty vrstvy špejlí na sebe pasovaly. Když dáte čtyři vrstvy tak to bude lépe držet. Dále potřebujete spoustu špendlíků. Já zapíchal mezi špejle asi tak 4 sloupce po 15 špendlících v jednom sloupci. Zkuste vytvořit mřížku špendlíků 5 x 15 nebo 6x15. Teď stačí už jen z jedné strany přitlačit na hlavičky špendlíků a ty se zabodnou do pomerančové kůry. Výroba tohoto nástroje mi zabrala asi půl hodiny.