To nejlepší z babiččina zářijového receptáře: Využijte bohatou hojnost úrody
10. 9. 2025
10. 9. 2025
|
Září bylo vždy obdobím vrcholící sklizně. Plané i pěstované rostliny poskytují své plody ke zpracování, uskladnění a konzervaci. V zemědělských oblastech probíhají slavnosti Dožínek, které znamenají vyvrcholení vegetačního období.
Na polích dozrály makovice, sklízí se okopaniny, v zahradách a sadech dozrává ovoce. Také zahrádky nabízejí bohatou úrodu zeleniny, o kterou jsme se celé jaro a léto starali. Část výpěstků se zpracuje hned, část uloží do sklepů, část se zavaří nebo zmrazí.
Tipy a triky pro vás Všechny tipy a triky
Brambory jsou důležitou plodinou
Brambory jsou na podzim v nejlepší kondici, obsahují ještě málo škrobu a hodně vitamínu C, proto s novými bramborami zacházíme šetrně. Hitem babiček byly brambory pečené v popelu, my tuto metodu můžeme částečně napodobit pečením v alobalu v troubě. Z univerzálních brambor a bramborového těsta uměly naše babičky připravit nepřeberné množství pokrmů slaných i sladkých.
Dýně poskytují velkou úrodu
Dýně i různé tykve pěstovaly babičky často, protože jsou nenáročné a úroda bývá bohatá. Také se dýně dobře skladují, díky tomu vydrží často až do jara. Pokrmy z tykví a dýní jsou syté a většinou levné. Dýňová polévka je báječnou pochoutkou.
Houby jsou skvělou surovinou
Houby rostou celoročně, ale v září sbíráme (pokud rostou) zejména hřibovité druhy, které poté konzervujeme. Naše babičky houby většinou sušily a v zimě často používaly k ochucení pokrmů nejen z masa. Takto ochucená jídla jsou báječnou dobrotou. Ale i houby zavařené v octě, ve vlastní šťávě nebo v tuku měly babičky v oblibě.
Hrušky jsou lahodné a sladké
Hrušky jsou na uskladnění náročnější a také málokdy vydrží tak dlouho jako jablka. Proto je výhodnější je zavařit, např. jako kompot nebo povidla, nebo je usušit na křížaly. Z křížal můžeme připravit posypku zvanou pracharanda.
Jablka doma nesmí chybět
Jablka sklízíme během září, jakmile jim ztmavnou jadérka, aby neopadala ani nezmrzla. Uskladníme ve sklepích hlavně trvanlivější zimní druhy, které vydrží až do jara. Podzimní druhy zpracujeme na mošt nebo zavařeniny. Původní odolné odrůdy z časů našich babiček se znovu dostávají do módy.
Kapusta je oblíbená košťálovina
Kořenová zelenina je důležitá
Kořenová zelenina (např. mrkev, petržel, celer, červená řepa) se těší stabilní oblibě, kterou příliš nezměnila ani nabídka jiných druhů zeleniny. Kořenová zelenina je totiž většinou levná a v obchodech vždy dostupná. Babičky ji vařily, dusily, zapékaly, připravovaly z ní saláty a další jídla. Směs kořenové zeleniny tvoří chuťový základ mnoha polévek a omáček (svíčková).
Drobné plody jsou plné vitamínů
Léčivé plody (např. aronie, bezinky, šípek, rakytník, dřín) a jiné jedlé plané rostliny v tomto období dozrávají. Většinu z nich podle rad a doporučení našich babiček sušíme, ale můžeme také vyrábět lahodné sirupy nebo marmelády.
Mák je součástí moučníků
Mák je naše středoevropská specialita, makovými moučníky jsme proslulí. Spolehlivěji koupíme mák přímo u pěstitelů, protože ten z hypermarketů bývá často pančovaný. Aby nezhořkl, uchováváme ho v chladnější místnosti, v chladničce nebo v mrazáku. Naše babičky dělaly skvělé makové náplně do moučníků, ale mletým mákem sypaly i sladká jídla jako knedlíky, šišky nebo nudle.
Nastává sklizeň ořechů
Ořechy a oříšky začínají na podzim padat z keřů a stromů. Jsou výborným ochucením svátečnějších těst a pokrmů. Ořechy je nutné dobře usušit a uskladnit, aby nezplesnivěly nebo je nenapadli škůdci.
Vinná réva je velmi ceněná
Zelí jako základ jídelníčku
Zelí bylo pokládáno za jeden ze základů české kuchyně (všichni známe rčení "brambory a zelé-živobytí celé"). Hlávkové zelí se nejlépe uchovalo naložením na kysané zelí. Vydrželo celou zimu a dodávalo vitamíny a zdravé bakterie mléčného kvašení. Babičky z hlávek zelí dělaly hlavně přílohu k masu a knedlíkům, ale známe od nich i zelné placky nebo pečivo.
Sdílet na Facebooku
Poslat na Messenger
Poslat na Whatsapp
Komentáře