Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Září bylo vždy obdobím vrcholící sklizně. Plané i pěstované rostliny poskytují své plody ke zpracování, uskladnění a konzervaci. V zemědělských oblastech probíhají slavnosti Dožínek, které znamenají vyvrcholení vegetačního období.

Na polích dozrály makovice, sklízí se okopaniny, v zahradách a sadech dozrává ovoce. Také zahrádky nabízejí bohatou úrodu zeleniny, o kterou jsme se celé jaro a léto starali. Část výpěstků se zpracuje hned, část uloží do sklepů, část se zavaří nebo zmrazí.

Brambory jsou důležitou plodinou

Brambory jsou na podzim v nejlepší kondici, obsahují ještě málo škrobu a hodně vitamínu C, proto s novými bramborami zacházíme šetrně. Hitem babiček byly brambory pečené v popelu, my tuto metodu můžeme částečně napodobit pečením v alobalu v troubě. Z univerzálních brambor a bramborového těsta uměly naše babičky připravit nepřeberné množství pokrmů slaných i sladkých.

Dýně poskytují velkou úrodu

Dýně i různé tykve pěstovaly babičky často, protože jsou nenáročné a úroda bývá bohatá. Také se dýně dobře skladují, díky tomu vydrží často až do jara. Pokrmy z tykví a dýní jsou syté a většinou levné. Dýňová polévka je báječnou pochoutkou.

Houby jsou skvělou surovinou

Houby rostou celoročně, ale v září sbíráme (pokud rostou) zejména hřibovité druhy, které poté konzervujeme. Naše babičky houby většinou sušily a v zimě často používaly k ochucení pokrmů nejen z masa. Takto ochucená jídla jsou báječnou dobrotou. Ale i houby zavařené v octě, ve vlastní šťávě nebo v tuku měly babičky v oblibě. 

Hrušky jsou lahodné a sladké

Hrušky jsou na uskladnění náročnější a také málokdy vydrží tak dlouho jako jablka. Proto je výhodnější je zavařit, např. jako kompot nebo povidla, nebo je usušit na křížaly. Z křížal můžeme připravit posypku zvanou pracharanda.

Jablka doma nesmí chybět

Jablka sklízíme během září, jakmile jim ztmavnou jadérka, aby neopadala ani nezmrzla. Uskladníme ve sklepích hlavně trvanlivější zimní druhy, které vydrží až do jara. Podzimní druhy zpracujeme na mošt nebo zavařeniny. Původní odolné odrůdy z časů našich babiček se znovu dostávají do módy.

Kapusta je oblíbená košťálovina

Kapustu babičky neznaly jen hlávkovou, pěstovaly i kadeřavou nebo růžičkovou. Kadeřávek vydrží na záhoně i přes zimu. Kapusta se skladuje a upravuje podobně jako zelí. Babičky ji měly v oblibě dušenou, dělaly z ní karbanátky i závitky.

Kořenová zelenina je důležitá

Kořenová zelenina (např. mrkev, petržel, celer, červená řepa) se těší stabilní oblibě, kterou příliš nezměnila ani nabídka jiných druhů zeleniny. Kořenová zelenina je totiž většinou levná a v obchodech vždy dostupná. Babičky ji vařily, dusily, zapékaly, připravovaly z ní saláty a další jídla. Směs kořenové zeleniny tvoří chuťový základ mnoha polévek a omáček (svíčková). 

Drobné plody jsou plné vitamínů

Léčivé plody (např. aronie, bezinky, šípek, rakytník, dřín) a jiné jedlé plané rostliny v tomto období dozrávají. Většinu z nich podle rad a doporučení našich babiček sušíme, ale můžeme také vyrábět lahodné sirupy nebo marmelády

Mák je součástí moučníků

Mák je naše středoevropská specialita, makovými moučníky jsme proslulí. Spolehlivěji koupíme mák přímo u pěstitelů, protože ten z hypermarketů bývá často pančovaný. Aby nezhořkl, uchováváme ho v chladnější místnosti, v chladničce nebo v mrazáku. Naše babičky dělaly skvělé makové náplně do moučníků, ale mletým mákem sypaly i sladká jídla jako knedlíky, šišky nebo nudle.

Nastává sklizeň ořechů

Ořechy a oříšky začínají na podzim padat z keřů a stromů. Jsou výborným ochucením svátečnějších těst a pokrmů. Ořechy je nutné dobře usušit a uskladnit, aby nezplesnivěly nebo je nenapadli škůdci. 

Vinná réva je velmi ceněná

Vinná réva patří ve vinorodých oblastech k důležitým plodinám. Hrozny slouží převážně k výrobě vína, ale některé stolní druhy jsou součástí ovocných salátů i některých moučníků. Sušené bobule na rozinky jsou pak nejoblíbenější součástí hlavně kynutých moučníků. 

Zelí jako základ jídelníčku

Zelí bylo pokládáno za jeden ze základů české kuchyně (všichni známe rčení "brambory a zelé-živobytí celé"). Hlávkové zelí se nejlépe uchovalo naložením na kysané zelí. Vydrželo celou zimu a dodávalo vitamíny a zdravé bakterie mléčného kvašení. Babičky z hlávek zelí dělaly hlavně přílohu k masu a knedlíkům, ale známe od nich i zelné placky nebo pečivo. 

Jako inspiraci nabízíme ke zhlédnutí videorecept na klasický tažený štrúdl, který babičky uměly bravurně a který se můžete naučit i vy.

Komentáře

Další tipy a triky

Naposledy jste si prohlédli