16 receptů na masopustní pokrmy: Víte, co se vaří a peče v době masopustu?

Tradičními masovými výrobky při zabijačce jsou jitrnice a jelítka. Při jejich přípravě se míchá sekané vařené maso a játra s vývarem, žemlí a spoustou česneku a koření. Do jelítek patří kroupy a krev, která jim dává jejich typickou černou barvu. Umíchanou směs narážíme do střívek a konce zašpejlujeme. Jelita a jitrnice podáváme s chlebem, křenem a kysaným zelím nebo s vařenými bramborami.

Koblihy patří mezi nejoblíbenější masopustní moučníky. Připravují se nejen z kynutého těsta, ale také z tvarohového, šlehačkového nebo majonézového. Koblihy smažíme na tuku nebo je pečeme v troubě, ale vždy jsou naplněny dobrou marmeládou. Koblihy jsou nedílnou součástí celého masopustu a hodů, výslužkou pro maškary a občerstvením pro hosty. 

Ovarová nebo zabijačková polévka (prdelačka) je výborným spojením masového vývaru s kousky masa, krve, česneku, majoránky a koření. Do polévky se přidávají vařené kroupy, rýže, čočka nebo fazole, které dodají polévce hustotu a vydatnost. Horkou hustou polévku s výraznou chutí si můžeme dopřát k svačině, k obědu i k večeři, ale můžeme ji také zamrazit - masopustní období je dlouhé.

Boží milosti jsou výbornou masopustní a velikonoční pochoutkou. Připravují se z hladké mouky, cukru, másla, kysanky, bílého vína a žloutků. Odpočinuté těsto rozválíme, zubatým radýlkem nakrájíme na čtverce nebo obdélníky a ty ještě uprostřed dvakrát prořízneme. Smažíme ve vyšší vrstvě oleje a horké obalujeme v moučkovém cukru. Jsou hodně křehké.

Vařené vepřové maso je základem při přípravě zabijačkových dobrot. Z uvařeného masa připravujeme jitrnice, jelita, prejt, tlačenky, polévky a sulc. Samotné maso je výborné podávané za tepla nebo za studena s křenem, hořčicí a chlebem. Z vývaru uvaříme česnečku, ovarovou polévku nebo ho zamrazíme na později jako polotovar pro další polévky. 

Buchty z kynutého těsta patří k dalším tradičním masopustním pokrmům. Díky náplni z máku, povidel nebo tvarohu vydrží dlouho vláčné. Buchty nesmí o masopustu chybět na stole - pokud se snědí, je hned zaděláno na jiné. Hotové buchty se potírají máslem s rumem a sypou práškovým cukrem. V některých oblastech se do náplně přidává i ovoce - strouhaná jablka nebo rozinky namočené v rumu.

K masopustu patří sváteční oběd, který tvoří vydatná polévka a pečené vepřové maso s bramborovým knedlíkem a zelí nebo špenát. Volíme mezi pečeným bůčkem, pečeným kolenem a moravským vrabcem, který se podává s dobrým masovým výpekem. Místo bramborových knedlíků připravujeme také knedlíky houskové, karlovarské nebo chlupaté - záleží na chuti.

Jednou z tradičních masopustních pochoutek jsou velké koláče - frgály. Jejich výhodou je kromě velikosti plnění různými druhy nádivek, které umožní ochutnat všechny dostupné koláčové náplně - mák, tvaroh, ořechy, jablečná, švestková nebo hrušková povidla. Potírání okrajů vajíčkem a máslem s rumem moučník nejen dochutí, ale také zajistí vláčnost a delší trvanlivost koláčů.

Kromě pečeného masa se zelím a knedlíkem je nejoblíbenějším pokrmem smažený řízek s bramborem. O masopustu připravujeme vydatná tučná jídla - svíčkovou s knedlíkem, sekanou, zabíjačkový guláš, pečené kuře, husu nebo kachnu - ale knedlo-vepřo-zelo a řízek jednoznačně vedou. Místo brambor můžeme podávat bramborový nebo zeleninový salát.

Kdo má rád kynuté koblihy, musí o to více milovat vdolky. Na rozdíl od koblih jsou vdolky zploštělé, s prohlubní uprostřed. Po usmažení v tuku získají bílý kroužek po obvodu. Mažou se švestkovými povidly nebo ovocnou marmeládou, zdobí kopečkem ušlehaného tvarohu s cukrem. V některých krajích se koblihy sypou strouhaným perníkem nebo mákem s cukrem.

Škvarky jsou oblíbenou zabíjačkovou pochoutkou. Po vyškvaření tuku zbylé osmažené sádlo v podobě žlutých až červených škvarečků vydrží v chladu velmi dlouhou dobu a škvarky jsou vděčnou ingrediencí při přípravě škvarkové pomazánky, škvarkových vdolečků - pagáčů, tyček, sušenek a placek, mnohdy v kombinaci s bramborovým těstem. Chleba se sádlem, škvarky a cibulí si oblíbili hlavně muži.

Vítanou součástí masopustních hodů a výslužek jsou nejrůznější koláčky a šátečky. Připravují se z různých druhů těst a plní libovolnými nádivkami, sypou máslovou drobenkou nebo mažou máslem s rumem. Ty nejsnadnější jsou z listového těsta. Naopak dvojctihodné koláče se svou dvojí náplní jsou opravdu luxusní záležitostí, kterou se může pochlubit zkušená hospodyňka. 

Po uvařených vepřových nožičkách, kůžích a kolenech zbyde kořeněný vývar, který redukováním a posléze vychlazením zrosolovatí a zatuhne. Toho využijeme při přípravě světlých i tmavých tlačenek a při výrobě sulcu - huspeniny. Teplým vývarem můžeme zalít nejen čisté maso, ale také vařenou, na kousky pokrájenou zeleninu, kyselé okurky a vejce natvrdo. S cibulí, octem a pepřem jde o oblíbenou pochoutku.

Další tradičním pečivem v době masopustu jsou trdelníky z kynutého těsta. Těsto se motá na válce, kterým se říká trdla, na kterých se trdelníky také pečou. Po upečení se potírají máslem a obalují v cukru se skořicí nebo mletých oříšcích. Místo trdelníků můžeme připravit kremrole z listového těsta, které jsou rychlejší a snadnější na přípravu. Plníme je šlehačkou nebo bílkovým sněhem s cukrem.

Zabíjačkový guláš je opravdovou pochoutkou při každé zabíjačce a výborným obědem v masopustní době. Základem guláše je cibule, paprika, česnek, odřezky z vepřového masa, kousky jater, sleziny, ledvinky a srdce. Maso se podlévá silným vývarem a po uvaření zahušťuje strouhaným tvrdým chlebem nebo vepřovým mozečkem. Guláš, ozdobený kolečky cibule, podáváme s pečivem nebo houskovým knedlíkem.

Oblíbeným pečivem, po kterém sáhne každé dítě i dospělý, je preclík. Připravuje se z kynutého těsta, které se před pečením potírá rozšlehaným vejcem, sype celým mákem, solí, kmínem nebo sezamem. Výhodou preclíků je jejich dlouhá trvanlivost, jelikož jde o suché pečivo. Ze stejného těsta můžeme připravit dlouhé tyčky nebo krátké tyčinky, kterými se dají nabírat různé pomazánky jako vidličkou.